• Poláczek ve szkole

Říjen 2009 – duben 2010
Obsahem tohoto projektu byla realizace interaktivních workshopů na českých a polských školách.

Cílem projektu bylo motivovat žáky středních škol, studenty pedagogických fakult a učitele středních škol z Libereckého kraje a Dolního Slezska, aby se zajímali o své sousedy za hranicí a dokázali jim porozumět.

Zároveň chceme bojovat proti negativním předsudkům o našich sousedech, posílit povědomí o kultuře, tradicích i jazyku národa za hranicemi a informovat o možnostech aktivního zapojení jedinců do komunitního života.

Projekt byl financován z fondu pro podporu a rozvoj vzdělávání statutárního města Liberec.

Témata workshopů byla:

Česko/polské stereotypy – Cílem je nabourat negativní předsudky o našich sousedech. Interaktivní formou předat studentům informace o sousední zemi, jazyku, kultuře i tradicích.

Společné Krkonoše – Cílem je reflexe a prezentace názorů na vlastní národ i na sousední národ, vytvořením postavy typického obyvatele ČR a Polska. Dalším cílem je interaktivní formou předat studentům informace o sousední zemi, jazyku, kultuře i tradicích.

Workshopy jsme prováděli v česko-polském týmu v česko-polském jazyku – zajistili jsme tak atraktivitu i autentičnost každého workshopu.

Během ledna až dubna jsme uspořádali 11 workshopů pro více jak 250 studentů základních a středních škol v česko-polském pohraničí.
Výstupem projektu byla také výstava mapující celý projekt. Výstava byla instalována ve volnočasovém klubu V-klub v Liberci a k dispozici zdarma všem zájemcům celé jaro 2010.

Komentáře:

Monika Witon (lektorka):
„Během workshopů mě překvapilo, že i přes malou vzdálenost, která je mezi Polskem a Českou republikou, toho čeští studenti o Polácích moc nevědí. Pevně doufám, že díky našim workshopům si účastníci rozšíří své znalosti a pomůžeme ke zvýšení zájmu o sousedy za hranicemi. Bohužel se také ukázalo, že studenti přikládají velký význam negativním předsudkům, které mají. A to i přesto, že mnoho z nich se s Poláky nikdy nesetkalo. Myslím si, že možnost osobního kontaktu se studenty z Polska by pomohla překonat alespoň některé předsudky. „